�iju, �iju si botičky do sucha i do vodičky: "Svi�, měsíčku, svi�, a� mi �ije ni�.

Dnes je čtvrtek, zejtra pátek - �iju, �iju si kabátek: "Svi�, měsíčku, svi�, a� mi �ije ni�.

Zelené �aty, botky rudé, zejtra moje svatba bude: "Svi�, měsíčku, svi�, a� mi �ije ni�."

Ráno, raníčko panna vstala, prádlo si v uzel zavázala: "Půjdu matičko k jezeru, �átečky sobě vyperu."

"Ach nechoď, nechoď na jezero, zůstaň dnes doma, moje dcero! Já měla zlý té noci sen: nechoď, dceru�ko, k vodě ven.

Perly jsem tobě vybírala, bíle jsem tebe oblíkala v sukničku jako z vodních pěn: nechoď, dceru�ko, k vodě ven.

Bílé �atičky smutek tají, v perlách se slzy ukrývají a pátek ne��astný je den, nechoď, dceru�ko, k vodě ven."

Nemá dceru�ka, nemá stání, k jezeru v�dy ji cos popohání, k jezeru v�dy ji cos nutí, nic doma, nic jí po chuti. -

První �áteček namočila - tu se s ní lávka prolomila a po mladičké dívčině zavířilo se v hlubině.